Nežádoucí účinky roušek ve školách – zpravodajství CNN Prima News 6. 12. 2020

Televizní reportáž Zdravotní problémy v roušce – hlavní zprávy CNN Prima News 6. 12. 2020

 

V neděli 6. 12. 2020 byla v hlavních zprávách CNN Prima News odvysílána reportáž o zdravotních potížích souvisejících s dlouhodobějším nošením roušek dětmi například ve školách. Rodiče i naše iniciativa upozornili na to, že v mnohých případech lékaři ani ředitelé škol neuznávají výjimky z nošení roušek dětmi ani ze závažných zdravotních důvodů. Občané, včetně dětí, kteří roušky dlouhodobě nosit nezvládají pro závažné psychické či fyzické potíže, nemají vůbec žádného dovolání. Jsou vystaveni buď úplné sociální izolaci, postihům ve formě pokuty či přestupkového řízení či minimálně konfrontacím se spoluobčany nebo učiteli a spolužáky.

 

Existuje několik možností, jak problém řešit, v reálu se jich ale prakticky není možné dovolat:

 

1) Výjimka z důvodu výhrady svědomí pro zákonné zástupce ve prospěch nezletilého žadatele ve vztahu k zakrývání dýchacích cest na půdě školy.

 

  • Premiér Babiš v diskuzi v pořadu Partie 6. 9. 2020 na Primě sdělil národu, že “roušky jsou dobrovolné, nikomu nenařizujeme.” Zdroj: YouTube

 

  • “Ústavní soud se zabýval tzv. výhradou svědomí (tj. světských důvodů) pro odmítnutí lékařského zákroku (očkování). Domníváme se, že lze výhradu svědomí vztáhnout také na nošení roušek. Ústavní soud k tomu říká: „Ústavní soud zdůrazňuje, že oprávněnou výhradu svědomí nelze ztotožňovat s jakýmkoli subjektivně vnímaným nesouhlasem s právní povinností… nýbrž tento nesouhlas musí být svým nositelem vnímán jako bezpodmínečná povinnost respektování určité závazné mravní normy v konkrétní situaci, musí jít o vážné, mravní rozhodnutí v rovině dobra a zla. Takový nesouhlas pak může vyplývat i ze silného přesvědčení ohledně možnosti nevratného poškození zdraví osoby blízké.“ (srov. nález Ústavního soudu ze dne 22. 12. 2015, sp. zn I. ÚS 1253/14).” Zdroj: StavBezNouze.cz

 

  • “Ústavní soud shledal, že v případě povinnosti očkování musí existovat výjimka z důvodu myšlení a svědomí, na základě které není možné osobu sankcionovat a vynucovat si splnění povinnosti. Ústavní soud k posouzení výjimky stanovil určitá hodnotící kritéria, mezi která patří například konzistentnost a přesvědčivost tvrzení osoby, naléhavost ústavního zájmu na ochraně autonomie osoby, ale také nebezpečí pro společnost.” Zdroj: Ústavní soud

 

  • Dle rozhodnutí Nejvyššího správní soudu 8 As 34/2020-100 ze dne 19.11.2020 je za takové protiprávní jednání zodpovědná základní škola, i když se řídila nařízením Ministerstva zdravotnictví. Citace z tiskové zprávy Nejvyššího správní soudu: „Pokud dojde k zásahu do práv určité osoby konkrétním jednáním orgánů veřejné moci činěných na základě vydaných mimořádných opatření, lze se bránit žalobami proti těmto konkrétním zásahům. Může se jednat například o přezkum rozhodnutí o udělení pokuty za porušení mimořádných opatření. V případě navrhovatelky by se jednalo o postup školy, která v souladu s mimořádným opatřením neumožnila osobní přítomnost žáků na vyučování. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v případě přezkumu těchto konkrétních zásahů jsou soudy oprávněny posoudit si zákonnost a ústavnost vydaných mimořádných opatření i poté, kdy již tato opatření byla zrušena. „Bylo by v rozporu s principy právního státu, pokud by soud nikdy neměl možnost takového přezkumu, ačkoliv by na základě zrušeného mimořádného opatření došlo k zásahu do konkrétních práv a svobod jednotlivců. Nicméně Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že na rozdíl od obecné deklarace nezákonnosti, kterou připustil městský soud, si soud zákonnost opatření posoudí pouze v rámci konkrétního tvrzeného zásahu, tedy zásadně pouze s účinky vůči konkrétnímu dotčenému jednotlivci.“ Zdroj: Nejvyšší správní soud

 

  • Paušálně proto nelze vyloučit, že by ve zcela výjimečných případech nemohly okolnosti týkající se konkrétního jedince, o jehož právech je rozhodováno, převážit nad ochranou veřejného zdraví i v případě obdobném nyní projednávané věci. Zdroj: Nejvyšší správní soud, StavBezNouze.cz

 

  • Rodiče mohou písemně vyjádřit nesouhlas s celodenním nošením roušky u svého dítěte, případně i s výhradou svědomí.” Zdroj: Liga lidských práv

 

2) Individuální vzdělávání žáka podle dle § 41 školského zákona 561/2004 Sb.

 

 

  • Podmínkami povolení jsou závažné důvody pro individuální vzdělávání, zajištění dostatečných podmínek pro individuální vzdělávání včetně učebních textů, minimální požadavky na vzdělání osoby, která bude žáka vzdělávat: střední vzdělání s maturitou v případě vzdělávání žáka 1. stupně a vysokoškolské vzdělání v případě žáka 2. stupně. Zákon k povolení vyžaduje vyjádření PPP, nicméně nevyžaduje kladné vyjádření poradenského zařízení, ředitel tedy může rozhodnout na základě uvážení, že jsou dány závažné důvody, například zdravotní (pomůže potvrzení lékaře, že individuální plán doporučuje) nebo svědomí rodičů. Součástí tohoto individuálního vzdělávání v této době by mohla být i paralelní distanční vzdělávání žáka i v průběhu prezenčního vzdělávání jeho třídy – podmíněno vůlí a možnostmi školy (personálními, technickými). Zdroj: Liga lidských práv

 

3) Změna nařízení MZ ohledně povinnosti nosit roušky na půdě školy v době vyučování (MZDR 15757/2020-41/MIN/KAN ze dne 23.11.2020).

 

  • Dle Městského soudu v Praze Č.j. 18 A 59/2020 – 224 v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Sabola a soudců Mgr. Martina Lachmanna a Mgr. Jana Ferfeckého mimořádné opatření MZDR 15757/2020-35/MIN/KAN ze dne 17. 9. 2020, a MZDR 15757/2020-37/MIN/KAN ze dne 19. 10. 2020 bylo nezákonné ve vztahu k povinnosti nosit roušky od 18. září, poněvadž nebylo dostatečně odůvodněné a nebyly zváženy možné negativní dopady dlouhodobého nošení roušek. Bohužel stejně nedostatečná odůvodnění doprovází i další nařízení tohoto druhu.
  • Rozsudek
  • Námitky vůči mimořádnému opatření (MO) MZDR 15757/2020-41/MIN/KAN ze dne 23.11.2020

 

Problém si – jak se ukázalo – všichni odpovědní přehazují jako horkou bramboru – ředitelé, lékaři, Ministerstvo školství i zdravotnictví.

 

Dokonce v reportáži se i Robert PLAGA, ministr školství, odvolává na názor svého podřízeného, prezidenta Asociace ředitelů základních škol a ředitele pražské Masarykovy základní školy v Klánovicích Michala Černého (velice pozoruhodnou komunikaci mezi ním a jednou aktivní maminkou jsme již zveřejnili):

“Co mám já informace od ředitelů škol, tak v těch odůvodněných případech jsou ochotni vyjít vstříc a v podstatě tak, jak to krásně nazval pan ředitel Černý, individuální vzdělávací plán v malém.”

 

 

1) Lékaři se obávají i přes své medicínské vzdělání a mnohaletou praxi napsat potvrzení, že konkrétní osobě zakrytí dýchacích cest působí zdravotní potíže.

 

  • Dle vyjádření dětské lékařky nepřišel z MZd metodický pokyn, jak takové potvrzení vystavovat. Tudíž za případné vystavení takového potvrzení právně plně zodpovídá lékař. Bez případných vyšetření nemá ani důkaz pro své rozhodnutí. Nicméně, v případě potíží s rouškou vyšetření a důkazy prakticky nelze získat bez nehumánního jednání (úmyslného vystavování pacienta dlouhodobému blokování dýchacích cest za účelem získání důkazu o zdravotních potížích). V případě soudních sporů v souvislosti s obviněním z šíření nemoci COVID-19 osobou bez roušky by lékař své potvrzení musel obhajovat.

 

2) Ředitelé se obávají schválit výjimku z důvodu výhrady svědomí.

 

  • Odpověď paní ředitelky na žádost o udělení výjimky: “Co se týče vaší žádosti o uznání výhrady svědomí rodičů, kterou zdůvodňujete povolení výjimky pro syna, jsme se v první řadě zabývali otázkou, zda je škola oprávněným subjektem pro udělení výjimky. Konzultovali jsme otázku udělení výjimky s ministerstvem školství. To nás odkázalo na ministerstvo zdravotnictví, které je oprávněné upravit podmínky pohybu osob na veřejnosti a případná omezení v době pandemie. Podle našeho zjištění oprávnění udělit speciální výjimku nad rámec výjimek stanovených mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví, může jen ministerstvo zdravotnictví.”

 

  • MZd, spolu se svým poskokem MŠMT, svázalo ředitelům, učitelům a studentům ruce a hodilo je přes palubu bez práva cokoliv udělat pro svoji záchranu. Všimněte si, že MŠMT zcela odmítá mít nebo vyjádřit nějaký názor, natož vypracovat metodický pokyn, a MZd se nevyjadřuje k výjimce z důvodu výhrady svědomí, ale k výjimce z nařízení obecně! Nechávají vše na ředitelích, kteří se nachází ve vzduchoprázdnu mezi dvěma soudy – pokud výjimku povolí bez podpory MŠMT, jde případný soudní spor vyvolaný nějakým rouškofilem na jejich triko, v případě že výjimku nepovolí dle pokynů MZd, opět může jít případný soud na jejich triko (viz níže).

 

 

  • Jak už bylo uvedeno výše, dle rozhodnutí Nejvyššího správní soudu 8 As 34/2020-100 ze dne 19.11.2020 je za takové protiprávní jednání zodpovědná základní škola, i když se řídila nařízením Ministerstva zdravotnictví. Citace z tiskové zprávy Nejvyššího správní soudu: „Pokud dojde k zásahu do práv určité osoby konkrétním jednáním orgánů veřejné moci činěných na základě vydaných mimořádných opatření, lze se bránit žalobami proti těmto konkrétním zásahům. Může se jednat například o přezkum rozhodnutí o udělení pokuty za porušení mimořádných opatření. V případě navrhovatelky by se jednalo o postup školy, která v souladu s mimořádným opatřením neumožnila osobní přítomnost žáků na vyučování. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v případě přezkumu těchto konkrétních zásahů jsou soudy oprávněny posoudit si zákonnost a ústavnost vydaných mimořádných opatření i poté, kdy již tato opatření byla zrušena. „Bylo by v rozporu s principy právního státu, pokud by soud nikdy neměl možnost takového přezkumu, ačkoliv by na základě zrušeného mimořádného opatření došlo k zásahu do konkrétních práv a svobod jednotlivců. Nicméně Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že na rozdíl od obecné deklarace nezákonnosti, kterou připustil městský soud, si soud zákonnost opatření posoudí pouze v rámci konkrétního tvrzeného zásahu, tedy zásadně pouze s účinky vůči konkrétnímu dotčenému jednotlivci.“ Zdroj: Nejvyšší správní soud

 

  • “Paušálně proto nelze vyloučit, že by ve zcela výjimečných případech nemohly okolnosti týkající se konkrétního jedince, o jehož právech je rozhodováno, převážit nad ochranou veřejného zdraví i v případě obdobném nyní projednávané věci. “ Zdroj: StavBezNouze.cz

 

Doporučujeme:

 

Ředitelé, nedodržování povinnosti nosit roušku sice může být přestupkem, ale nezletilí, kteří nedovršili 15 let věku, nejsou odpovědní za přestupky; odpovědnost zákonných zástupců je více než sporná a podle názoru některých právníků nereálná.

Ředitelé, policii nebo OSPOD (Orgán sociálně-právní ochrany dětí) informovat můžete, nicméně konfrontovat s nimi je možno pouze rodiče, nikoliv dítě! Policie ani žádný úředník nesmí vyslýchat nezletilé dítě bez zákonného zástupce nebo opatrovníka.

Ředitelé, není možno bránit žákovi v plnění povinné školní docházky kvůli nenošení roušky, například znemožněním vstupu do školy. Takové jednání by bylo zjevně nepřiměřené s ohledem na ústavně zaručené právo dítěte na vzdělání a na stanovené výjimky z povinnosti nosit roušky (učitelka v MŠ roušku mít nemusí, ale u žáka ZŠ je nutné ji vynucovat odpíráním vzdělávání?). Podle § 21 školského zákona mají žáci právo na vzdělání a školské služby dle školského zákona. Kromě toho mají žáci i jejich zákonní zástupci mj. právo vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání, přičemž jejich vyjádřením musí být věnována pozornost odpovídající jejich věku a stupni vývoje. Podle § 2 téhož zákona je vzdělávání v ČR založeno na zásadách rovného přístupu každého státního občana České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie ke vzdělávání bez jakékoli diskriminace z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, víry a náboženství, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu a zdravotního stavu nebo jiného postavení občan.

Ředitelé, žáci a studenti jsou dle § 22 školského zákona 561/2004 Sb. povinni dodržovat školní a vnitřní řád a předpisy a pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni, plnit pokyny pedagogických pracovníků škol vydané v souladu s právními předpisy a školním nebo vnitřním řádem, informovat školu a školské zařízení o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání. Současně ale podle § 29 školského zákona jsou školy při vzdělávání povinny přihlížet k základním fyziologickým potřebám žáků a vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví žáků při vzdělávání a poskytovat žákům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví. Pokud dítě trvá na tom, že mu rouška způsobuje zdravotní potíže, nelze jej dle našeho mínění za její sundání trestat (například napomenutím třídního učitele či vyloučením).

Ředitelé, škola nemá právo poskytovat dítěti zdravotní pomůcku bez odsouhlasení zákonného zástupce.

 

Učitelé, personál školy nemá právo vynucovat nošení roušek fyzicky, například nasazováním roušky žákovi bez souhlasu žáka a jeho rodičů.

Učitelé, personál školy může žáka upozornit na jeho povinnost nosit roušku, ale takovým způsobem, aby nedocházelo k ponižujícímu zacházení (= jednání vyvolávající v člověku pocity úzkosti a méněcennosti, které zlomí jeho psychický odpor a které nutí člověka jednat proti své vůli nebo svědomí, například napomenutím před svědky – spolužáky).

Učitelé, pokud žák sundá roušku, zkuste se místo nařizování a kárání zeptat PROČ? A odpověď zapište do “žákovské knížky”: “Žák sundavá roušku, poněvadž se mu motá hlava, chce se mu zvracet…” Takový záznam je velice podstatný pro Vás, kdyby do třídy vstoupila další osoba a podivovala se, proč žák roušku na ústech a nosu nemá, i pro rodiče, kteří to mohou použít jako důkaz u svého lékaře při tvrzení, že rouška jejich dítěti činí potíže. Děkujeme Vám.

 

Rodiče, každý zdravotní problém s rouškou hlaste svému lékaři a nechte zapsat do zdravotnické dokumentace! Můžete samozřejmě zkusit požádat o potvrzení, že dítě roušku nezvládá. Můžete také požádat alespoň o doporučení udělení individuálního plánu (potvrzení od lékař získáte dříve než vyjádření PPP).

Rodiče, komunikujte se školou, ptejte se na názor ředitele, snažte se domluvit individuální řešení, informujte ředitele (nestíhá nebo nemá prioritní záměr sledovat zdroje, které sledujete vy), v případě nutnosti omlouvejte žáka z výuky písemně, žádejte o udělení výjimky či individuálního plánu, odeslání písemné žádosti pro Vás má význam, i když nebude vyslyšena.

Rodiče, vězte, že není nijak specifikováno, z jakého materiálu mají být roušky vyrobeny, proto můžete svému dítěti pořídit roušku z co nejprodyšnější látky, která ale současně splňuje podmínku, že “brání šíření kapének”.

Rodiče, vězte, že ochranný štít byl např. v Jihočeském kraji dne 22. 9. 2020 KHS, konkrétně paní MUDr. Marie Noskovou, schválen jako ochranná pomůcka pro dítě v lavici, tedy v průběhu výuky. KHS Ochranný štít

Rodiče, je na místě děti poučit, že v případě, že by byly vystaveny konfrontaci s Policií nebo OSPOD (Orgán sociálně-právní ochrany dětí), ať už na půdě školy nebo kdekoliv jinde, mají se držet zásady cizím lidem nic neříkat bez přítomnosti rodičů. Policie ani žádný úředník nesmí vyslýchat nezletilé dítě bez zákonného zástupce nebo opatrovníka.

 

Děti, pokud Vám je pod otevřeným oknem zima, nebo pod rouškou nevolno, informujte své rodiče a informujte své učitele. Trvejte na tom, aby učitelé zapsali do “žákovské knížky” Vaše potíže! Aby k případné “poznámce”, že sundaváte roušku, připsali také PROČ!

– Děti, v případě, že se necítíte dobře (protože se Vám dělá špatně pod rouškou nebo proto, že na Vás je činěn nátlak od spolužáků či zaměstnanců školy), trvejte na tom, aby škola telefonicky okamžitě informovala rodiče!

 

Zakopaný pes:

 

Každý ředitel se snaží udržet chod své školy v provozu za každou cenu, samozřejmě za dodržení všech nařízení. Dle svého nejlepšího přesvědčení a s ohledem na omezené možnosti dnešní doby se snaží chránit svou školu, zaměstnance a žáky. Zaklínadlem současnosti (ve vztahu k našemu tématu) je fakt, že pokud budete mít rizikový kontakt s člověkem nakaženým covidem-19 a oba budete mít nasazené roušky, už nebudete pro hygieniky podezřelým a nemusíte do karantény ani na PCR testy.

14. 9. 2020

“Došlo u vás ke kontaktu s nakaženým a měli jste roušku? Karanténa už vám jednoznačně nehrozí. Pokud bude mít COVID-19 pozitivní pacient i jeho kontakt po celou dobu nasazenou roušku přes ústa i nos (vyjma kontaktu kratšího než patnáct minut nebo na větší vzdálenost než jeden a půl metru) a osoba v kontaktu nemá příznaky, nově nebude muset do karantény.  Podmínkou je, že se nesmí jednat o improvizovanou roušku v podobě šátku, trika apod. Osoba v kontaktu následně bude sledovat svůj zdravotní stav po dobu deseti dnů od kontaktu a v případě potíží zavolá svému praktikovi.”

Zdroj: V Česku platí nová pravidla pro karanténu

 

 

Dotýkáme se tím dost zásadní otázky, která se ale netýká jen zdraví nebo zaměstnání, potažmo peněz. Je to mnohem hlubší problém. Který není možné odstranit jedním jediným způsobem pro všechny. Rodičové jsou dostatečně způsobilí, mají povinnost a právo rozhodovat za své děti. Pro některé je 14 dní nucené karantény přijatelnější než každodenní dušení dětí rouškou. Ptal se jich někdo? Jsme ještě schopni se nahlas zeptat a naslouchat odpovědím bez odsuzování jiného než vládou nastaveného názoru? Opravdu už se nesmí přijímat řešení lidská a v souladu se všemi nejzákladnějšími právními úmluvami?

4. v případě, že se nepodaří provést RT-PCR test v průběhu 10 dnů od posledního kontaktu s pozitivně testovanou osobou, karanténní opatření asymptomatických osob ukončí bez provedení testu za 14 dnů od posledního kontaktu s pozitivně testovanou osobou.

Zdroj: Mimořádné opatření s účinností od 25. 9. 2020

 

 

Spolu to zvládneme!

 

Další odkazy: