Dopis ministrovi zdravotnictví: zavření škol a zákaz sportu nemá žádnou logiku, nejjednodušší je pro vás zavřít ty, kdo se nemohou bránit

Ministerstvo zdravotnictví
Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2

10. 2. 2021

Otevřený dopis ministru zdravotnictví

Vážený pane ministře,

obracím se na Vás jako matka čtyř dětí a zároveň učitelka žáků druhého stupně. Uvědomuji si, že práce ministra zdravotnictví v této chvíli není jednoduchá záležitost. Zároveň ale nechápu, jak je možné, že děti jsou neustále upozaďovány, pokud se jedná o jejich budoucnost. Některé děti už nebyly skoro rok ve škole a pořád se nic neděje. A pokud ano, tak to veřejnost neví. Prostě nad tím zavíráte oči. Děti, které se učí neustále distančně, už ani nemají snahu se zlepšovat a pracovat lépe, i kdybychom jako učitelé vymysleli sebeatraktivnější úkol, už žáky nenadchneme. Nemají osobní zpětnou vazbu jak od učitelů, tak i uznání od spolužáků. Doma je výuka už nebaví. Vždyť i z řad odborníků vyplývá, že děti potřebují další děti a kamarády pro správný psychický vývoj. Děti jsou doma dlouhodobě nešťastné a pořád nevidí žádné zlepšení situace.

Dalším problémem je také pohyb, kterého mají nedostatek. S tím se taky nic neděje, není možnost ani sportovat venku. Vždyť to ztrácí jakoukoliv logiku. Sport je nejlepší pro naše zdraví, jak potom můžeme být imunní vůči chorobám, když vlastně nic nemůžeme dělat?

A ještě je jeden velký problém, který nikdo nezmínil, ale myslím, že si ho uvědomujete. Jakmile se děti vrátí do školy, budou z velké části mít problém s pozorností a se spoluprací jak s učiteli, tak i se spolužáky. Protože dlouhodobý kontakt s okolím jim chybí. Respektovat autoritu bude pro žáky a studenty také těžké, protože se dlouhodobě asocializovali. Proto, čím více oddalujete jejich návrat do školy, tím více škodíte jim i těm, kteří je mají vést.

A stále se nic neděje, jen se pořád vymýšlejí důvody, proč nejde, aby děti navštěvovaly školu. Pořád se zdůrazňuje, že pokud by šly děti do školy, tak by nastal kolaps zdravotnictví.

Nikde nejsou o tom žádné záznamy, že děti jsou největšími roznašeči viru. Ale je pro Vás nejjednodušší zavřít ty, kteří se nemohou ozvat.

Teď se opět oddálila možnost dětí jít do školy, protože se musí nejdřív vypracovat plán, jak děti testovat. A kdo testuje zaměstnance firem, když chodí do práce a ví se, kolik z populace je bezpříznakových. Vůbec se o tom neuvažuje, protože by se lidé vzbouřili a z toho máte strach. Ale děti, které mají právo na vzdělání a povinnou školní docházku se nikdo neptá. Ještě se vymýšlí, že bez testování by do školy nemohly. A to samé platí i pro učitele. V jiném zaměstnání není potřeba testovat zaměstnance, ale ve školství je to nezbytnost. Jak je to možné? Vždyť právě ve školách se daleko více dodržují hygienické podmínky než v jiných pracovištích. Přesto stále tvrdíte, že ve školách dochází k největší pravděpodobnosti nekontrolovaného šíření nákazy. Musím s Vámi nesouhlasit. Za prvé, nejsou stále nikde žádné výzkumy, že tomu tak je. Za druhé, s trasováním nakažených ve škole, je to daleko jednodušší než v jiných zařízeních.

Podobných dopisů jste asi dostal už mnoho. Nevím, jestli je čtete, nebo házíte do koše, aniž byste se zamyslel nad jejich obsahem, ale myslím, že ty dopisy píší lidé, kteří jen chtějí pro své děti to nejlepší. Vidím doma sama, jak jsou už děti frustrované, jak by chtěly do školy, a jak stále nevidí to světlo na konci tunelu. Se spolužáky už se ani nedokážou bavit, protože nemají o čem, když nemohou nic zažít. Je to začarovaný kruh, ze kterého nikdo nevidíme východisko a Vy nám k tomu ani trochu nepomáháte.

S pozdravem

xxxxxxxxxxxxxxxxx