Roušky ve školách: otevřený dopis a žádost o informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím ministru zdravotnictví

Anonymizovaná odpověď ministerstva zdravotnictví z 28. 12. 2020 (pdf)

 

Adresát:
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Palackého nám. 375/4, 128 00 Nové Město
K rukám Jana Blatného
Ministra zdravotnictví

V kopii:
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
ředitelka odboru kanceláře ministra

V Praze dne 25.11.2020

Otevřený dopis ministrovi zdravotnictví a žádost o poskytnutí informací v souladu se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím

Vážený pane ministře zdravotnictví,

obracíme se na Vás jako rodiče sedmileté dcery, která letos v září nastoupila do první třídy, a to ve věci zavedení plošné povinnosti zakrývání dýchacích cest v základních školách.

Jsme velmi znepokojeni Vaším opětovně vydaným Mimořádným opatřením ze dne 23.11.2020 (Č. j.: MZDR 15757/2020-41/MIN/KAN), kterým mj. zakazujete dětem pohyb a pobyt bez zakrytí dýchacích cest po celou dobu vyučování a pobytu ve škole, tzn. po dobu několika hodin denně pět dní v týdnu, po dobu mnoha týdnů či měsíců. S tímto důrazně nesouhlasíme a vnímáme Vámi vydané opatření jako ohrožující zdraví naší dcery a ostatních dětí. Jako zákonní zástupci naší dcery prohlašujeme, že dlouhodobé zakrývání dýchacích cest vnímáme jako zdraví nebezpečné a nemůžeme se tak ztotožnit s jeho plošným zaváděním při výuce.

Chápeme, že školy potřebují smysluplná hygienická opatření, ale ta nesmějí vést k tomu, že ohrožují zdraví dětí a brání jim ve svobodném přirozeném projevu a fungování v kolektivu. Dlouhodobé zakrývání dýchacích cest podle nás nese všechna výše uvedená rizika, která se mohou nenávratně podepsat na psychickém, fyzickém i sociálním vývoji dětí. Naší zákonnou i morální povinností rodičů je chránit bezpečí a zdraví naší dcery v jeho komplexním pojetí.

Máme vážné, oprávněné a podložené obavy o zdraví naší dcery, která je během vzdělávání ve škole nucena mít zakryté dýchací ústrojí a je jí tak znemožněno volně dýchat. Z naší praxe již víme, že vzhledem k jejímu věku a rozumovým schopnostem není schopná dodržovat bezpečné pravidlo používání ochranných prostředků zakrývajících dýchací cesty a zacházet s nimi tak, aby nebyly znečištěny. Dceři tak hrozí mj. riziko nakažení se skrze kontaminované ochranné prostředky. Za další riziko ochranných prostředků zakrývajících dýchací cesty během vyučování považujeme nedostatečný přísun kyslíku, který je nutným předpokladem pro fungování mozku, přičemž dětský mozek je na nedostatek kyslíku obzvláště citlivý. Při dlouhodobém vdechování CO2 na úkor kyslíku může dojít k výrazným zdravotním újmám včetně celkového kolapsu organismu, či k neurologickým poruchám, k poruchám vědomí v důsledku hypoxie mozku, k respiračním potížím, dále k větší únavě, malátnosti, bolesti hlavy, zvýšené tepové frekvenci, kožním problémům atd. Tato reálná rizika vyplývající z dlouhodobého zakrývání dýchacích cest mnohonásobně převyšují předpokládaný profit a my jako rodiče odmítáme nést zodpovědnost za takto nepřiměřené ohrožování zdraví naší dcery.

Vámi vydané opatření také považujeme za diskriminační, protože prakticky stejně staré děti, jako je naše dcera, se v mateřských školách mohou vzdělávat bez povinnosti zakrývání dýchacích cest.

Dále poukazujeme na nedávné veřejné prohlášení předchozího Ministra zdravotnictví Romana Prymuly ze dne 6.10.2020, které je v přímém rozporu s Vaším opětovně vydaným opatřením jen o pár týdnu později, také z pozice Ministra zdravotnictví:

Roman Prymula, epidemiolog a ministr zdravotnictví (dne 6.10.2020)

„Na 1. stupni je zřejmé, že děti se sice mohou poměrně snadno nakazit, ale z řady prací, které jsou k dispozici se ukazuje, že děti v tomto věkovém období podstatně méně šíří virus na dospělé osoby a na osoby vyššího věku obecně. To znamená, z tohoto důvodu není nutné, aby do věku 10, a podle některých prací do věku 12 let nosily roušku.„

Při pokračování současných opatření ve školách v podobě dlouhodobého zakrývání dýchacích cest bude podle nás docházet k poškozování fyzického, duševního i sociálního vývoje všech dětí. Plošné uplatňování opatření ve školách, které omezuje či přímo neumožňuje plnohodnotné vyučování, je neadekvátní vzhledem k míře rizika a z dlouhodobého hlediska krátkozraké a socioekonomicky poškozující celou společnost. Jsme opravdu rozhořčeni skutečností, že tato zásadní fakta byla autory mimořádného opatření opomenuta.

Vzhledem k výše uvedenému Vás tímto dopisem žádáme o přehodnocení Vámi vydaného Mimořádného opatření ze dne 23.11.2020 a zároveň Vás vyzýváme k uplatňování komplexního pohledu na zdraví dětí (ne jen z epidemiologického pohledu, tzn. bránění šíření koronaviru za každou cenu) a žádáme Vás o zrušení povinnosti zakrývání dýchacích cest ve školách.

Zároveň Vás v souladu se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, žádáme o zodpovězení následujících dotazů:

  1. Kolik je prokázaných případů přenosu koronaviru SARS-CoV-2 od bezpříznakových dětí ve školním věku v prostorách základní školy při výuce (konkrétní informace opřené o statistická data), na základě kterých Ministerstvo zdravotnictví vydalo opatření, kterým zakazuje dětem pohyb a pobyt bez ochranných prostředků dýchacích cest po celou dobu vyučování a pobytu ve škole?
  2. Jaké procento z celkově pozitivně testovaných osob tvoří děti ve věku 6 až 15 let a jaký je vývoj tohoto ukazatele v čase (porovnání jarní doby epidemie a dále vývoj od počátku letošního nového školního roku až doposud)? Prosíme konkrétní informace opřené o statistická data.
  3. Jaký je procentuální nárůst pozitivně testovaných u jednotlivých věkových kategorií? Prosíme konkrétní informace opřené o statistická data.
  4. Je nárůst pozitivně testovaných u věkové skupiny školních dětí větší než u jiných věkových skupin?
  5. Jaký je podíl základních škol (jako místa nákazy koronavirem SARS-CoV-2) u dětí a zaměstnanců základních škol nebo na základě jakého ukazatele byly základní školy vyhodnoceny jako rizikové místo pro nákazu, a to v porovnání s dalšími ohnisky? Prosíme o úplnou informaci o zjištěných ohniscích, včetně jejich vývoje během roku 2020.
  6. O které práce/studie se opírá pan Roman Prymula v souvislosti s jeho prohlášením jako ministra zdravotnictví ze dne 6.10.2020 – citujeme již výše uvedený výňatek: „ .. z řady prací, které jsou k dispozici se ukazuje, že děti v tomto věkovém období podstatně méně šíří virus na dospělé osoby a na osoby vyššího věku obecně.“.?
  7. Kdo konkrétně ponese právní zodpovědnost v případě prokázání poškození fyzického a psychického zdraví naší dcery následkem Vámi nařízeného povinného dlouhodobého zakrývání dýchacích cest během vyučování a pobytu ve škole?

Předem děkujeme za Vaši odpověď.

S pozdravem

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

 

 

Příloha: Podrobné argumenty pro jednotlivé oblasti a požadavky

1. Komplexní pohled na zdraví

Dle Světové zdravotnické organizace (WHO) je zdraví „stav kompletní fyzické, duševní a sociální pohody a nikoliv pouhé nepřítomnosti nemoci či vady”. Nedílnou součástí cesty k naplnění tohoto stavu je nijak neomezená možnost naplňovat v úplnosti své právo na vzdělávání zaručené v Základní listině práv a svobod. Jsme hluboce znepokojeni situací, v níž je smysluplné uplatňování práva na vzdělání v jeho plném rozsahu vážně ohroženo. Současná opatření státu k zamezení šíření infekce SARS-CoV-2 z našeho pohledu neumožňují zdravý fyzický, duševní ani sociální vývoj dětí a dospívajících. Omezení týkající se vzdělávání dětí a dospívajících mohou mít za následek těžko odhadnutelné škody nejen v rozsahu individuálních lidských životů, ale také dalekosáhlé škody pro celou společnost. Hrozí nám škody, jejichž důsledky na nás dolehnou v budoucnu možná tíživěji než konsekvence ekonomického propadu a které nejsou ve vyváženém poměru ke skutečně doloženým rizikům infekce. Považujeme za svou povinnost zvednout hlas a zastat se této přehlížené „rizikové skupiny“, tedy dětí, včetně dospívajících. Na tom, že je jim třeba věnovat pozornost, se shodnou celosvětově uznávané organizace1 i seriózní vědecké analýzy2.

Studie na krevních konzervách z doby před epidemií prokázaly, že přes 80 % lidí je již patrně proti novému koronaviru imunních pro jeho podobnost s jinými běžnými koronavirovými kmeny, a to díky křížové imunitě. Děti, dospívající, jejich rodiče a učitelé si tuto imunitu ve svém každodenním kontaktu průběžně osvěžují. Vyhodnocení celkem 23 studií z celého světa ukázalo, že smrtnost koronavirové infekce u lidí pod 70 let je na 0,4 %, navíc prakticky vždy ve spojení s vážnými komorbiditami. Další studie prokázaly, že děti představují z epidemiologického hlediska zcela marginální riziko, neboť si budují tzv. stádní imunitu3, a to velmi rychle, zcela přirozeně ze svého okolí a bez nutnosti lékařských intervencí. Také argument, že děti a dospívající mohou být pro asymptomatický průběh nákazy skrytými přenašeči, se jeví ve světle mnohých studií minimálně jako sporný.4 Proto se plošné uplatňování opatření omezujících či přímo neumožňujících plnohodnotné vyučování jeví nutně jako neadekvátní a z dlouhodobého hlediska krátkozraké.

2. Zákrývání dýchacích cest ve školách

Patrně největším zásahem do života škol a průběhu vzdělávání dětí a mladých lidí je povinnost nosit ochranné prostředky na zakrývání dýchacích cest. Ponecháme-li stranou, že i ve vědeckém světě je např. účinnost ochranných pomůcek, jako jsou např. roušky, jako prevence před přenosem virového onemocnění zpochybňována a je tudíž sporná5, představuje povinnost jejich nošení pro dítě a mladého člověka vysokou zátěž zejména ze dvou hledisek.

První hledisko je zdravotní a hygienické. Nařízené nošení ochranných pomůcek zakrývající dýchací ústrojí zcela pomíjí komplikovanost manipulace s těmito pomůckami. Ukazuje se, že doporučené hygienicko-epidemiologické postupy pro zacházení s takovými pomůckami v běžném pracovním a školním dni6 nedokáže prakticky nikdo dodržovat. Vědecké studie, které mj. poukazují na negativní aspekty dlouhodobého nošení7 a nesprávného zacházení s rouškami, svědčí o tom, že několikahodinový pobyt v roušce může být pro zdraví dítěte vysoce rizikový. Aktuální studie k tomuto problému chybějí, starší, například souhrnná studie k účinku nošení obličejových roušek dětmi z roku 2011, hovoří o zvýšeném dechovém odporu, kumulaci tepla a vlhkosti, zvýšeném vdechování oxidu uhličitého, dále o pocitech strachu a klaustrofobie.8

Druhé, patrně ještě významnější, je hledisko emočního a sociálního vývoje. Dítě je až do puberty do velké míry závislé na emočních vztazích k dospělému člověku, k vychovateli. Učení je v tomto věku na vztahu mezi učitelem a dítětem přímo založeno. Dítě se učí číst a prožívat tvář, mimiku svého protějšku, což má význam nejen ve vztahu k učiteli či vychovateli, ale také při rozvíjení sociálních dovedností mezi vrstevníky. Neblahé projevy šikany i tzv. kyberšikany nabraly v poslední době na intenzitě, protože dětem vinou nadměrného konzumu médií a nyní i zakrýváním tváří chybí možnost své sociální dovednosti školit doslova „tváří v tvář“. Aktivní osvojení si empatie a morálních pojmů jako důstojnost, úcta a soucit nelze dosáhnout virtuálně, nebo se zakrytým obličejem a s chybějící mimikou. Jsme opravdu rozhořčeni ze skutečnosti, že tato zásadní oblast vzdělávání byla autory vládních nařízení opomenuta. Dětem, mladým lidem a jejich učitelům tak byl odepřen základní předpoklad jakéhokoli učení a budování zdravých sociálních vztahů. Ve světle výjimky, která byla udělena soudcům a dalším účastníkům soudních líčení s poukazem na nutnost dlouho mluvit a potřebu sledovat emoce vepsané do mimiky vyslýchaných, je přehlížení potřeb všech účastníků vzdělávacího procesu skutečně alarmující.9

Nařízená opatření zesilují navíc v poslední době již tak sílící tendenci dětí a mladých lidí k depresivním stavům. Nyní se k nim přidává prožívání strachu a pocitů potenciální viny z možnosti nakažení svých blízkých, zejména prarodičů. Ochranné pomůcky dýchacích cest jsou i v symbolické rovině neustálým zdrojem pocitu ohrožení a nebezpečí, které číhá v okolním světě a druhých lidech (Jsem nebezpečný jiným lidem a oni jsou nebezpečím pro mne). Tyto pocity nelze marginalizovat zejména z psycho-imunologického hlediska. Stávají se formujícími vlivy s dlouhodobým účinkem na tělesné, psychické a sociální zdraví. Namísto toho, abychom děti nechali v setkání s touto nemocí zažít sílu a odolnost, oslabujeme jejich síly strachem a pocitem ohrožení.

Poznámky:
1 https://en.unesco.org/covid19/educationresponse/consequences
2https://jamanetwork.com/journals/jamapediatrics/fullarticle/2771180?guestAccessKey=fb2756f0-f3fd-4679-91ee-2851b40844ee&utm_source=silverchair&utm_medium=email&utm_campaign=article_alert-jamapediatrics&utm_content=olf&utm_term=092520
3 https://swprs.org/studies-on-covid-19-lethality/
4 Merck J: Übertragung von SARS-CoV-2 durch Kinder. Dtsch Arztebl Int 2020; 117: 553-60
5 Jefferson T: Masking lack of evidence with politics. Centre for Evidence-Based Medicine 23.7.2020
6 http://www.szu.cz/tema/prevence/jak-pouzivat-latkove-rousky
7 Fikenzer, S., Uhe, T., Lavall, D. et al. Effects of surgical and FFP2/N95 face masks on cardiopulmonary exercise capacity. Clin Res Cardiol (2020). https://doi.org/10.1007/s00392-020-01704-y
8 Roberge R: Facemask use by children during infectious disease outbreaks. Biosecur Bioterror. 2011;9(3):225-231.
9 https://www.ceska-justice.cz/2020/08/soudci-i-obhajci-se-rouskam-vyhnou-navstevnici-jednani-nikoliv/