Dobrý? den,
začnu nezvykle, obyčejně se začíná oslovením toho, komu je text určen.
Vzhledem k situaci a mému názoru na vaše konání se oslovení raději vyhnu.
Takže, jsem matkou 13ti leté dcery, pracuji jako lékařka téměř 25 let v nemocnici, manžel je živnostník.
Během jarní „epidemie“ jsme zažili jako většina ostatních krušné časy. Vyučovat po práci není žádná kratochvíle. Vzhledem k tomu, že psychický stav dcery se týden od týdne zhoršoval, na ni již odpoledne nešlo klást žádné větší nároky. Takže jsme s tatínkem pomáhali s úkoly, jak se dalo. Ještě štěstí, že máme oba VŠ vzdělání a učivo nám nečinilo větších obtíží. Horší byly situace, kdy dcera před spaním téměř denně brečela, že chce do školy, padla i bilance, zda takový život stojí za to žít. V této situaci se mi ráno do práce neodcházelo dobře. Hodně mírně řečeno. Zvlášť, když tam se stále čekalo na covid a on nepřicházel. Tehdy začaly první pochybnosti o celé „pandemii“. A když nebyl splněn slib o návratu dětí do školy již v květnu, zeptala se mě takhle před spaním, jestli se má upálit jako Palach. A teď se ptám… na co budeme čekat???
Takže v říjnu jste zavřeli znovu, jistě víte, že při opakované traumatizaci stačí k vyvolání poškození mnohem menší podnět. Snad vám dochází, co tím chci říct.
Jako zdravotník, který v posledním měsíci o pacienty s covid pozitivitou pečoval vím, že to není nemoc, kvůli které by děti měly být 2/3 školního roku doma.
Vymysleli jste PSA, čekalo se na něj div ne jako na spásu, 4. stupně jsme dosáhli před 14 dny, tak proč není ve škole? Možná půjde 30.11. nebo taky o týden později podle pravidel střídání. Jaký má smysl střídat 3 ročníky ve škole asi nevíte ani vy sami. A stejně tak ve 3. stupni vašeho PSA, kterého jsme, jak dnes čtu, právě dosáhli. Takže PSA máme ve trojce, sice krátce, ale máme, ale 2. stupeň škol se pořád řídí podle pětky. Tak nevím. Nemohl byste si stát za svým výtvorem a jako nováček ve vládě držet slovo?
A my všichni, kteří poctivě už roky platíme daně, bychom mohli v klidu pracovat, tedy Ti šťastnější, které jste svými opatřeními o práci nepřipravili. Nemuset kontrolovat telefonem svoje děti, nemuset připravovat pro dítě jídlo den dopředu a po práci nemuset kontrolovat, jestli mají do školy vše hotové a vysvětlovat to, co nepochopili. A to nemluvím o těch, co pracují v noci, ráno přijdou domů, potřebovali by se vyspat a třeba v bytě nemají kde, když jim tam vysílají děti a případně partner je na homeoffice nebo bez práce. Tak takovéhle „drobnosti“ vy asi neřešíte.
Uvědomujete si, že budoucí daňoví poplatníci jsou právě tyhle děti, které buďto propadnou depresi, protože do školy chtějí a není jim to umožněno, nebo se jim doma líbí a nezískají návyk na to, že je normální chodit do školy a později do práce. Kdo politikům bude přispívat na platy potom? Snad nejednáte podle hesla, po mně potopa.
A nedejte na hlasy a petice, jako to bylo na jaře, která otevření škol odmítala. Ono totiž, ne každému rodiči se pracovat chce, ne každému dítěti se do školy chce, ale takhle to bude vždycky. A bránit v rozvoji dětem, které o to zatím mají zájem je bezohlednost, necitlivost a hazard s budoucností.
S pozdravem rozčilený a nešťastný rodič
